Ačkoli celkově bývá vyšší riziko infarktu v zimě, horká léta tuhle statistiku začínají měnit. Každý rok navíc lidé kvůli srdci nebo mozkové mrtvici umírají i na cestách a dovolených. Jak tomu předejít?

Přibývá výzkumů, které poukazují na souvislost mezi teplotou prostředí, v němž se pohybujeme, a zdraví a kondicí našeho srdce. Jedna odborná práce nedávno například vyčíslila, že venkovní teplo přes 2 stupňů trojnásobně zvyšuje riziko úmrtí na potíže se srdcem. To je závažná hrozba vzhledem k tomu, že průměrné venkovní teploty se stále zvyšují.

VIDEO: Jak poznáte, že vás postihl infarkt? Podívejte se!

Zdroj: Youtube https://youtu.be/zCKqEnE7MDE

Mnoho lidí navíc podobnému riziku vyrazí vstříc tím, že se vydávají na letní dovolenou do míst, kde je horko, na které nejsou zvyklí. Navíc i v zahraničních destinacích průměrná teplota stoupá a například v Řecku nebo v Itálii je mnohem více extrémně horkých dní, než tomu bylo v minulosti, což ve svých hlášeních potvrzuje i Světová meteorologická organizace (WMO).

K tomu stačí přidat stres spojený s cestováním a nezvyklou námahu, výsledkem je vyšší pravděpodobnost, že na místě, kde si chtěl odpočinout, člověka postihne infarkt.

Infarkt hrozí i při práci na zahradě

„Vím, co to dělá s naší fyziologií, a jsem si jistá, že s teplejším počasím zaznamenáme nárůst srdečních infarktů,“ citoval web Scientific American kardioložku Jennifer Wong. Dokládají to i statistiky, ročně podle údajů tuzemského ministerstva zahraničí v cizině zemře několik set lidí.

Problémy se srdcem jsou přitom vedle například úrazů častou příčinou. Infarkt lidem samozřejmě hrozí i na dovolené v tuzemsku nebo třeba při namáhavé práci na zahradě či chalupě.

Zatímco k zimním infarktům přispívá časté střídání teplot mezi budovami a venkem a fakt, že tělo na velkou zimu reaguje stažením cév, aby chránilo tělesné teplo, v létě je to jiné.

Horko, vysoký tlak i nedostatek tekutin

Horko rovněž negativně ovlivňuje způsob, jakým naše tělo zvládá udržovat vnitřní teplotu. Pokud je velké horko, zvyšuje se průtok krve do kůže, aby se tělo více ochladilo, pro srdce to však znamená práci navíc. Musí bít rychleji, aby napumpovalo dvakrát až čtyřikrát více krve než ve dnech, kdy je přijatelné počasí.

To však může vést k tomu, že se srdci samotnému přestane dostávat kyslíku a stoupá riziko infarktu, zvláště u jedinců, kteří už nejsou úplně fit a mají například vysoký tlak a ucpané cévy. Stav ještě zhoršuje nedostatek tekutin a dehydratace a výrazně také znečištěné ovzduší.

Zanedbatelný není ani vliv počasí na riziko mozkové mrtvice, jak dokládá tato odborná práce – ale ani v horku nestoupá tolik jako riziko infarktu.

V horku netrhejte rekordy

To, že se cítíte unavení více než ve dnech, kdy je na teploměru sotva přes dvacet, je vlastně důsledkem toho, že se vaše srdce musí tak namáhat. Proto má smysl si ve vedru odpustit dřinu a zůstat spíše uvnitř, pokud je to možné.

Znamená to odpustit si nejen dlouhé a náročné pěší výlety, ale i ve městech je lepší inspirovat se jižanskou siestou a vycházet ven jen dopoledne nebo pak až zase navečer. Horko skutečně může zabíjet, i v Praze se podle odborníků v minulém desetiletí počet úmrtí nějakým způsobem souvisejících s horkem zdvojnásobil.

Pokud jde o srdce, dlouhodobě pak má smysl upravit životní styl tak, aby orgán byl v pokud možno co nejlepší kondici. To znamená, jednoduše řečeno, méně jídla, více pohybu, dostatečný spánek a zásadní omezení alkoholu či kouření.