Spolufinancováno

Projekt Iktové centrum - Oblastní Nemocnice Kladno a.s. je financován z Integrovaného operačního programu Evropské unie pod registračním číslem CZ.1.06/3.2.01/08.07641. Předmětem projektu je dodávka zdravotnické technologie pro vybavení pracovišť, poskytujících cerebrovaskulární péči.

Při mrtvici jde o život. Mnoho Čechů ale mozkovou příhodu včas nerozezná

24.7.24  |    

zpráva z internetového serveru Invarena.cz ze dne 17.7.2024

Přibližně pětadvacet tisíc Čechů každý rok prodělá mrtvici, která je po nemocích srdce druhou nejčastější příčinou úmrtí a jedním z hlavních důvodů invalidity. A to přesto, že tuzemská lékařská péče je kvalitní i dostupná. Mnoho lidí totiž cévní mozkovou příhodu včas nerozezná, zavolá pomoc pozdě nebo vůbec. Z aktuálního průzkumu vyplývá, že jen asi třetina lidí je o problematice mrtvice dostatečně informována. Rozpoznat příznaky a ihned vytočit číslo 155 je přitom pro další život a jeho kvalitu zásadní.

Mrtvice, což je náhlé postižení určité části mozkové tkáně způsobené poruchou jejího prokrvení, nejčastěji postihuje lidi starší pětasedmdesáti let. Nevyhýbá se ale ani mladším. Své o tom ví třeba někdejší policista Radek Toman, který cévní mozkovou příhodu prodělal ve dvaačtyřiceti letech. Dříve aktivní muž, který nadšeně sportoval a účastnil se i soutěží krásy, se dnes pohybuje pomocí invalidního vozíku. Problémy mu činí polykání i mluvení.

Zlepšit svůj nynější stav se snaží za pomoci logopedky a rehabilitací. A dělá pokroky. Velkou oporou je mu jeho maminka, která o něj pečuje. Podle ní je důležité nepřeceňovat své fyzické možnosti a naopak naslouchat řeči těla, zvlášť když vysílá varovné signály. „A také se o sebe poctivě starat a chodit na preventivní prohlídky. Nečekat, až bude pozdě,“ dodala.

Nekouřit, jíst zdravě, hýbat se

Mrtvici ročně prodělá asi pětadvacet tisíc lidí. Podle primáře neurologického oddělení v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně Roberta Mikulíka je přitom možné jí až v osmdesáti procentech předejít správnou prevencí. „Klíčové je vzdát se kouření cigaret, které zvyšují riziko vzniku až devítinásobně,“ poznamenal.

Dále doporučuje jíst stravu s minimem soli a tuku a do jídelníčku zařadit více zeleniny, ovoce a mořských ryb. „Důležitý je také pravidelný pohyb a management onemocnění, která riziko vzniku mrtvice zvyšují. Největším rizikovým faktorem je vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění, jako fibrilace síní, cukrovka, vysoký cholesterol nebo spánková apnoe,“ vyjmenoval.

Považuje proto za zásadní znát svoji hodnotu krevního tlaku a cholesterolu. Případně pravidelně navštěvovat lékaře a užívat předepsané léky. Tak, aby hodnoty krevního tlaku a cholesterolu byly v normě.

Mrtvice většinou nebolí

Podle průzkumu Generali Česká pojišťovna, kterého se v květnu účastnilo 840 respondentů (od 18 do 65 let) z celé republiky, má s mozkovou mrtvicí osobní zkušenost více než polovina Čechů. Například i tím, že ji prodělal někdo v jejich okolí. „Pouze šestatřicet procent Čechů ale v průzkumu přiznalo, že jsou o problematice mozkové mrtvice informováni spíše dostatečně nebo dostatečně,“ uvedla Monika Majerčíková ze zmíněné pojišťovny.

Z průzkumu dále vyplývá, že Češi znají nejrozšířenější příznaky mrtvice, jako potíže s mluvením (73 procent) či sklesnutí koutku (66 procent). Problémy s koordinací zná ale jen pětačtyřicet procent lidí, nehybnost ruky ještě o pět procent méně.

Dvojité vidění zná dokonce jen devatenáct procent respondentů. Ve většině případů mrtvice nebolí, a proto lidé její projevy podle Hany Maršálkové z iniciativy Act FAST podceňují. „Při pozdní reakci ale zanechává vážné následky nebo končí i úmrtím,“ upozornila.

Při příznacích mrtvice na nic nečekejte a volejte 155, říká neurolog

Při podezření na mrtvici je stěžejní na nic nečekat a volat záchranku. „Jde o minuty a o život,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro Deník primář Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a pražské Fakultní nemocnice v Motole Aleš Tomek.

Jak mrtvici poznat?

Nejčastějšími příznaky jsou povislý koutek (tedy ochrnutá polovina obličeje), oslabení či ochrnutí končetin na jedné straně těla a náhlá porucha řeči, kdy pacient často zaměňuje slova a působí zmateně. K tomu se přidávají další příznaky jako brnění končetin, pocity na zvracení nebo bolesti hlavy. Pokud si nejsme příznaky jisti, můžeme zkusit test FAST (viz níže).

To můžeme vypozorovat na druhém. A když je člověk zrovna sám?

Lidé, kteří mrtvici prodělávají, někdy bohužel nejsou schopni uvědomit si to. Všimnout si toho dokážou třeba v momentě, kdy jim vypadávají věci z ruky nebo zakopávají nohou. V takový moment je důležité zavolat sanitku. Zkrátka v žádném případě nečekat, že se to zlepší. Bývá to půl na půl. Buď se to zlepší, nebo výrazně zhorší. A pak už člověk nemůže sanitku zavolat, ani kdyby chtěl.

V čem lidé dělají největší chyby?

Právě v tom, že doufají ve zlepšení situace, nechtějí k doktorovi, vyčkávají doma a pomoc nepřivolají. Nebo ji ze stejných důvodů nepřivolají pro druhého. On přitom cítí slabost ruky nebo nemůže mluvit a jsou to viditelné projevy. Takových lidí, kteří to zanedbají, je klidně pětina. Přitom zavolat sanitku není v takovém případě nikdy zbytečné.

Nechtějí si připustit, že by jejich blízké postihla právě cévní mozková příhoda?

Bohužel. Přitom nemá cenu v takovou chvíli přemýšlet, proč k tomu došlo, ale volat co nejrychleji pomoc. Aby si to člověk později nevyčítal. Podezření na mrtvici je zkrátka dobré nebrat na lehkou váhu. Je to závažná věc, kterou je někdy těžké rozklíčovat i pro záchranáře. Proto sanitky pacienta urychleně převážejí do nemocnic, kde jsou specialisté. Jde o život i o čas.

Není tedy dobré dostávat člověka do nemocnice svépomocí?

Před tím varuji. Ztrácí se tím drahocenné minuty. Cením si snahy všech, kteří při příznacích konají a snaží se vyhledat odbornou pomoc. Setkáváme se ale s tím, že když se lidé dostávají k pomoci po vlastní ose, často dorazí někam, kde nejsou na léčbu mrtvice zcela připraveni. Nejsnazší je v takovém případě opravdu zavolat záchrannou službu. Záchranáři už vědí, kam pacienta dopravit, a při podezření na mrtvici ho vždy dopraví do toho nejbližšího specializovaného centra, které je k léčbě mrtvice plně uzpůsobeno.

Jak mrtvici předcházet?

Žít zdravě nebo se o to alespoň maximálně snažit. Tedy hodně se pohybovat, nekouřit a nepít nadměrně alkohol, jíst vyváženou stravu. Důležité je též chodit na pravidelné preventivní prohlídky. Člověk si totiž mnohdy myslí, že žije zdravě, přitom si nikdy nenechal změřit krevní tlak, cholesterol nebo cukr. Poté ale o jejich hodnotách nic neví. Rizikovými faktory pro mrtvici jsou totiž na prvním místě neléčený nebo špatně léčený krevní tlak, následují vysoké hladiny cholesterolu, cukrovka či kouření a podobně.

Když už tedy člověk vysoký tlak má, je důležité, aby o tom věděl a lékař mu nastavil léčbu?

Ano. Nejhorší je o tom vůbec nevědět. Plno lidí běhá po světě a myslí si, že jsou zdraví. Pak jim změříte cholesterol a zjistíte, že to tak zdaleka není.

Co pitný režim?

Ten je samozřejmě v předcházení mrtvice také důležitý. Dehydratace totiž může být spouštěč. Člověk má třeba všechny ty zdravotní potíže, o kterých jsem mluvil, žije s tím v poklidu deset či patnáct let a najednou přijde moment, kdy se všechno zhorší a může to vyústit například právě v mrtvici. Třeba zrovna tím, že v létě málo pije nebo leží v posteli s chřipkou.

Test FAST

F jako FACE (obličej): Člověka požádáme, aby se usmál. Pozorujeme pokles koutku nebo očního víčka?

A jako ARM (paže): Zvednu mu ruce do přepažení. Má problémy udržet obě paže ve stejné výšce?

S jako SPEECH (řeč): Zeptám se ho, jak se jmenuje. Odpovídá nesrozumitelně?

T jako TIME (čas): Pokud zaznamenáme alespoň jeden z příznaků, je třeba okamžitě volat 155.

Osvětové akce

Čas je mozek

Nadační fond Čas je mozek, který zastřešují Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) a Česká společnost intervenční radiologie ČLS JEP, šíří osvětu. Snaží se informovat širokou veřejnost o projevech mozkové mrtvice, jejích příznacích a prevenci.

Též pořádá nadační běhy, letos například v Ústí nad Labem, Špindlerově Mlýně a Mikulově, a další osvětové akce. Sdílí příběhy pacientů a jeho činovníci jsou aktivní na sociálních sítích. Díky spolupráci s odborníky fond pomáhá lidem po mozkové příhodě, aby se co nejdřív mohli vrátit zpět do aktivního života. Poskytuje i podporu jejich rodinám i blízkým.

Projekt Lvice

Nezisková organizace Cesta za snem, iniciativa Act FAST a Generali Česká pojišťovna se podílejí na projektu Lvice, což je unikátní reality show, v níž hlavní roli hrají ženy s handicapem, které prezentují své psychické i fyzické síly. „Mrtvice stále častěji postihuje i mladé lidi. Cítíme proto potřebu ukázat možnosti prevence a důležitost včasné diagnostiky,“ nastínil další aktivity předseda Cesty za snem Heřman Volf.

V rámci projektu Lvice byla letos též vypsána sbírka na šestiletou Elenku, u níž došlo k cévní mozkové příhodě před třemi lety, kdy prodělala neštovice. Nemohla se hýbat a nemluvila. Znovu běhá díky intenzivní rehabilitaci. Stále má ale potíže s rovnováhou či schopností používat vhodná slova. Potřebuje cvičení a logopedii.

Act FAST

Iniciativa Act FAST vzdělává populaci prostřednictvím preventivních akcí, online kampaní či školních programů, jako je třeba e-learningový program HOBIT. „Ten cílí na žáky základních a středních škol a efektivně je učí, jak mrtvici poznat a správně na ni reagovat. V drtivé většině totiž pomoc pacientovi volá svědek události a pomoc při mrtvici zvládne i dítě,” podotkla vedoucí zmíněné iniciativy z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Hana Maršálková.

Osvětový klip o mrtvici: https://youtu.be/mQ2B86tgoME

Andrea Cerqueirová

Deník.cz

https://www.denik.cz